Na lesito přišlo anonymní udání.  Na jaře kontrolorka z ČOI udělala fiktivní objednávku, dohodly jsme se na osobním předání. Přišli rovnou dva, pozdravili, průkaz vytáhli a už to jelo. A trvalo to skoro půl roku, než tahle jízda zvaná „správní řízení“ skončila. Asi si umíte představit, jak mi ty měsíce nejistoty bylo. Fakt zle. Vztekle (jako strašně vztekle). A ublíženě (jo, obrečela jsem to, ženský přece někdy brečí, že jo). A někdy beznadějně.

A občas se ve mně vzedmula obrovská vnitřní síla a pocit, že bych mohla i skály lámat. Protože nějaký mrňavý udavač mě neudolá a nezlomí. Já ti ještě ukážu, ty prcku! (V mých očích je ten oznamovatel prťavec mrňavý. I kdyby měl dva metry a sto dvacet kilo.)

Jak mi ČOI prozradila, onen udavač to vzal šmahem a do svého oznámení o největších nepravostech světa zahrnul celou hromadu rukodělných tvůrců.  Během mnoha bezesných nocí jsem přemýšlela nad jeho pohnutkami a důvody. Možná skutečně věřil, že dobře dělá a my svou tvorbou vážně ohrožujeme děti. Nebo se jednalo o konkurenční boj. Pak mi je onoho udavače fakt líto, vypadá to, že se jeho businessu asi moc nedaří. Anebo prostě jen závidí a chce ublížit. Tak to mi ho je líto ještě víc, protože to musí být nešťastný člověk. Spokojení lidé přeci nemají potřebu druhým škodit, no ne?

Přála bych tomu udavači jeden týden v mé kůži. Tři malé děti a práce k tomu. Šití po večerech a nedělích, balení zakázek v noci místo spánku, věčné nestíhání a honění termínů, stres a hroucení se, jak to všechno proboha mám stihnout, když děti onemocní. Zisky minimální, protože co vydělám, zase investuji do rozvoje značky. Dřina, pochybnosti a obrovská únava. Za celým naším lesitem je velký kus práce mojí, mého muže a celé rodiny. Věřte mi, není co závidět.

A už se dostáváme k jádru pudla. Anebo spíše k jádru medvěda, protože pudla u lesita opravdu nenajdete, zato medvídka máme v logu. Moje výrobky nemají certifikaci pro hračky, což bylo trnem v oku tomu nešťastnému mrňavci. Své výrobky jsem proto v obchůdku na Fleru nabízela výhradně jako textilní dekorace pro děti od tří let, s vědomím, že pracuji poctivě a kvalitně. Šiji z materiálů certifikovaných pro děti do tří let, z kvalitních bavlněných a lněných látek, zvířátka mají tělíčko podložené výztuhou, takže všechny tvary jsou pevnější a odolnější. Každý šev v místě šňůrky, poutka, ruky, nohy, ocásku či ucha je dvojitý.

Nikdy bych děti, natož miminka, neohrozila. Naši tři malí indiáni poctivě testují, co ušiji. Kluci řádí a zvěř používají jako munici pro své polštářové bitvy, tahají medvídky, lišky a vlky za ruce, nohy, hlavy i ocásky, válí se po nich a náš nejmenší vše okusuje a oslintává ostošest.

Závěr kontrolorů to potvrdil. Naše textilní výrobky NEJSOU pro děti nebezpečné, žádný zákaz činnosti nemáme. Ale pokud chceme i nadále nabízet různé hajánky, plyšáky a didaktické hračky, musíme doplnit certifikaci pro hračky. Jenže ta sranda něco stojí. Fakt veliký kopec nervů. Hromadu času, energie a hledání informací, protože nikdo pořádně nic neví. A ti, co ví, to nepoví, protože sami museli ujít obrovský kus cesty za získáním svých znalostí a zkušeností.

A pak taky obrovský ranec peněz to stojí. Je třeba znovu nechat otestovat každý použitý materiál, každou látku, šňůrku. Všechno. Za každý kus se platí (částka v řádu tisíců). A pak je třeba nechat otestovat každý tvar, každé zvíře. Opět se platí za každý testovaný druh výrobku. Pokud se odchýlíte při výrobě, je vám certifikace k ničemu. Je to celé naprd, že jo.

Zaplatíte desetitisíce a pak můžete pořád dokola šít medvídky. Stále stejně, nevesele. Anebo budete šetřit, šetřit a šetřit, platit pokuty ČOI, zase znovu šetřit a šetřit a pokusíte se získat certifikaci pro vícero svých výrobků, pro celou tlupu lesních zvířátek. Protože to, co vás na tom všem baví nejvíc, je ten tvůrčí proces. Ta radost dětí, jejich rozzářené oči a úsměvy. Ty zdolané překážky a všechny ty nové výzvy. Zábavná tvorba na přání. Realizace našich i vašich nápadů. Jo, i těch bláznivých.

A tak se vydávám na tu cestu ke hračkám. Bude dlouhá a sama nevím, jestli to stojí za to. Ale dokud to nezkusím, tak to stejně nezjistím. Do té doby na našem eshopu nehledejte žádné textilní hračky. Hledali byste marně. To, co vám můžeme nabídnout, jsou závěsné dekorace do pokojíčku, určené k dekoračním účelům, nikoli ke hře dětí. My jsme si je přivázali na parádní větev z lesa a tu mají kluci zavěšenou na zdi.  A také vám nabídneme čelenky pro malé indiány a korunky pro vílí princezny. Brzy i zvířátkové přívěsky na batůžek, na klíče nebo jako talisman pro radost (ale pssst, to je ještě tajemství ;). A krásné vánoční textilní ozdoby k zavěšení na stromek, na lustr, na větev či na kliku od okna: hvězdy, andílky, zvířátka, sněhuláky… A kousek nebe v podobě duhových, mráčkových, měsíčních či slunečních dekorací. K zavěšení, k ozdobení, k vystavení na poličku. A třeba i s vlastním textem, jménem nebo oblíbeným mottem. I nadále budu s radostí tvořit na zakázku a na vaše přání, v eshopu vytvořím speciální sekci s ukázkou mé tvůrčí práce.

Ufff. Vše napsáno. Je to úlevné, věříte? A jste zvědaví, jestli nám ČOI dala nějakou pokutu? Budu upřímná. Ano, dala. Našla nedostatky v obchodních podmínkách, už jsem vše napravila a máme zbrusu nové, vyladěné. A pak také nás čekal postih za chybné označení produktů. Napraveno, doplněno. A jede se vesele dál.

Milý udavači, nejen, že jsi mě nezlomil, ale naopak jsi mě posílil a posunul dál. A navzdory tobě mám kolem sebe lidi, kteří mi věří, kteří stojí nejen za mnou, ale i za mou tvorbou. A kteří se rádi vrací pro naše krásná dekorační zvířátka a doplňky. Podporují lesito, chválí a vesele nakupují. Pomáhají mi napravit finanční ztrátu.

A ty, anonyme mrňavý, trhni si nohou!

P.S.: Ještě se s vámi podělím o svůj názor, co si myslím o těch našich českých zákonech a normách. Není to černobílé. Dobré nebo špatné. Jsem zastánce certifikace a kvality; rozhodně u produktů pro děti. Jen nechápu, jak je možné, že hromada těch čínských šmejdů má být (údajně) pro děti bezpečná. Houbeles.

Jsme tvůrčí národ, ne nadarmo se říká „zlaté české ručičky“. Tedy certifikace hraček ano, ale proboha, se zdravým rozumem! Tak, aby to nebylo likvidační pro všechny rukodělné tvůrce. Aby to trochu dávalo smysl. Tvůrcům i zákazníkům.